Jak to začlo??...:o)

Všechno začalo Jerriskem... Když si kamarádka pořídila svého prvního potkana Chica, chytlo mě to taky, a toužila jsem po potkánkovi taky. Kamarádka mi ho koupila a donesla do školy, kde jsem ho měla celý den u sebe. Tak si na mě moc pěkně zvyknul. A to byl začátek, který z Jerryho udělal velice přítulného a hodného potkana. Byl to náš první potkánek, který bydlel v akvárku :o(... byl moc hodný, moc rád jedl, jenže brzy zemřel na nádor...

Pak jsme si dali chvilku přestávku, než jsme si pořídili dalšího potkánka Chrobáka, ze zverimexu. Chrobák byl ze začátku moc hodný, vypadalo to, že se rychle učí. Jenže už když jsme si ho pořídili tak pořád kýchal, nadměrně se drbal a měl škaredý, šupinatý a takový ,,oloupaný" ocas. Spoléhali jsme na to, že se to časem zpraví. Oči jsme měli zavřené láskou k Chrobákovi, jen jsme sledovali jak je hodný, jaké dělá pokroky, a pořád jsme jen spoléhali, že to bude dobrý... Jenže po nějaké době, se z hodiny na hodinu začal měnit - začal být agresivní (byl jako vyměněný), v noci vydával divné zvuky.... Začlo to jedno ráno, kdy jsem ho chtěla pohladit, dala jsem k němu prst a šíleně mě kousnul. Teklo mi trochu krve, ale řekla jsem si, že to bude dobrý, že měl zřejmě jen nějaký ,,zkrat" v hlavě, a že si můj prst nejspíš spletl s nějakým jídlem. Asi po několika hodinách, jsem mu dala ruku do klece, že ho vezmu. On na mě ale úplně brutálně zaútočil, prokousnul mi celý ukazováček na pravé ruce, a ještě si tu ruku surově začal tahat do své klece. Když ho pustil, začala mi šíleně téct krev... Jeli jsme s ním k veterináři (museli jsme ho vzít rukavicema-jinak se nedalo), a ten nevěděl co s ním je... Řekl, že může jít o nějakou chronickou nemoc, která se mohla vyklubat z nějaké choroby (asi ze svrabu), a že tomuhle se nedá pomoct, že se jeho stav nejspíš bude jen zhoršovat, a že by měl být dán pryč něž někomu dalšímu tolik ublíží... dál víte co se asi dělo....

Další zvířátko byl Fufík, který pochází ze zverimexu z Ostravy, je to velice seriózní zverimex, a tak jsme doufali, že tam potkánci žádnou nemocí trpět nebudou... a taky, že ne...na první pohled byla vidět starostlivost a čistota všech potkanů. Hned nám padl do oka potkan, který když nás viděl, přišel ke dvířkám a začal nás čuchat, jelikož přeskočila první jiskra :D:D:D tak jsme ho bez váhání vzali :D Dali jsme mu jméno Fufík, a teď je z něho ochočené zlatíčko, které je moc hodné a vždycky když na něho zavoláme tak příjde... Je moc hravý a jsme mooooc rádi, že ho máme :)

Hledali jsme na netu nějaký pěkný vrh dumbo potkanic z okolí, nemohli jsme ale najít žádnou, nebo byly všechny zadané. Chtěla jsem nějakou ve světlé barvě (nejlépe ruskou stříbrnou nebo dove), tak jsme dali na internet inzerát, že hledáme dumbo potkánku... Na druhý den se nám ozvala jedna paní, že má dumbo potkánky, staré 2 měsíce. Neváhali jsme a hned jsme jeli... Přijeli jsme tam a Jessinka mi hned padla do oka... Hned jsem vyřídila všecko potřebné, zaplatila, vzala si ji do krabice, ještě jsem si prohlídla její rodiče a jeli jsme.... jsem moc ráda, že jí mám!!!!!!! Je to takové třeštidlo bobeček :o)

Dnes už máme více potkánků a jsme za ně moc rádi, jelikož jsou všichni moc hodný a každý z nich je pro něco typický. Určitě do budoucna plánujeme mooc nových přírustků a taky máme hodně plánů co se týče miminek a nejspíš i chovatelské stanice :))))